Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/41

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle oponent "HUDEC, Zdeněk"

Nyní se zobrazuje 1 - 5 z 5
  • Analýza filmu Meshes of the Afternoon podle teorie archetypů Carla Gustava Junga a jeho analytické psychologie
    Kašparová, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-14
    Tato bakalářská práce si klade za úkol analyzovat symboliku filmového díla Meshes of the afternoon podle teorie archetypů Carla Gustava Junga a jeho analytické psychologie. Analýza se opírá o autorské spisy Carla Gustava Junga a jungiánskou literaturu. Výsledkem práce je koncept, který apeluje na důležitost našeho nevědomí, které může fatálně ovlivňovat naše reálné životy. Zároveň analýza potvrzuje přínosnost analýzy podle teorií Carla Gustava Junga, která umožňuje objevovat skryté obsahy příběhů, které mohou vést k většímu porozumění sebe samého i okolního světa.
  • Střih body hororu
    Mrkus, Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-09
    Bakalářská práce stylově analyzuje specifické skladebné konvence, které jsou charakteristické pro slasherový subžánr, z hlediska jeho fyzického působení na diváka, na vybraných nejúspěšnějších slasherech především z 80.let. Vychází z předpokladu, že pokud jsou tyto filmy založené především na tom, jak působí na divákovy tělesné prožitky, odrazí se to i na způsobu, jakým jsou sestříhané. Hlavní otázkou je, jakou roli hraje střihová skladba v účinnosti šokujících záběrů, na nichž je slasherový subžánr postavený. Jelikož se mnoho konvencí napříč filmy opakuje, lze tyto konvence analyzovat ve více filmech a následně tyto poznatky zobecnit.
  • Střižna jako „black box“ a střih jako gesto:
    Šatunova, Varvara
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-14
    Bakalářská diplomová práce si klade za cíl historicky a filosoficky kontextualizovat fenomén tzv. „black boxu“, neboli "černé skříňky", a zabývat se jím nejen jako částí „aparátu“, ale především porozumět mu jako kulturnímu a metaforickému symbolu digitalizované současnosti. Práce vychází z poznatků mediální teorie Viléma Flussera, přičemž jejím základním teoretickým východiskem je porozumění a kritické zhodnocení jeho konceptů kódu a gesta, porozumění problémům, které tyto koncepty odkrývají v současné postmoderní společnosti, a následně aplikace myšlenek Viléma Flussera na dané problémy. Ve výzkumné části bakalářské práce jsou následně tyto poznatky aplikovány na praxi filmového střihu, kdy je na jedné straně možné vnímat střižnu jako "black box", na druhé pak střih jako specifické tvůrčí gesto. Tyto dvě roviny jsou posléze návzájem komparovány.
  • Význam paralelnej narácie v štylistike vybraných filmov Krzysztofa Kieślowského
    Futej, Valér
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-06-07
    Cieľom tejto bakalárskej práce je analyzovať špecifický naratívny postup, paralelnú naráciu, ako hlavný štýlotvorný aspekt vo vybraných filmoch významného poľského režiséra Krzysztofa Kieślowského. Na základe vyhodnotenej literatúry Lindy Aronsonovej (a ďalších) bližšie skúmam, ako tento špecifický rozprávačský postup pomáha režisérovi aj strihačovi v budovaní originálnej štylistiky režisérovej tvorby a potvrdzuje tak naratívne aj štrukturálne kvality jeho filmov. Neoformalistická komparatívna analýza sa opiera o diela Krátky film o zabíjaní (1987) a Dvojaký život Veroniky (1991).
  • Zraková laboratoř Jana Evangelisty Purkyně
    Davydova, Klára
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-13
    Bakalářská práce Zraková laboratoř Jana Evangelisty Purkyně představuje myšlení tohoto významného přírodovědce a fyziologa první poloviny 19. století. Zaměřuje se převážně na jeho uvažování o smyslovém orgánu zraku, oka, a jeho možného přírodního vzoru pro vynález kinematografie. Nosnou částí práce je rozbor Purkyňových experimentů se zrakem, doplněný o vlastní pokusy podle jeho návodů.