Diplomové práce / Master's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/206

Procházet

Procházet Diplomové práce / Master's theses podle vedoucí "LEICHNER, Emil"

Nyní se zobrazuje 1 - 11 z 11
  • HISTORIE A VÝVOJ CHLAPECKÉHO SBORU BONI PUERI
    Fišl, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    V mé diplomové práci se zabývám tématem, historií a vývojem českého chlapeckého sboru Boni pueri. Těžištěm práce shledávám v rozhovorech se sbormistry a klavíristy, kteří se sborem Boni pueri spolupracovali, či spolupracují. V rozhovorech se zabývám otázkami z oblasti dirigování, školy, ale také především klavírního doprovodu, který přináší svá úskalí a specifika.
  • Hudba a literatura v klavírních dílech Roberta Schumanna
    Kitaba, Masumi
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-14
    Tato práce se soustřeďuje na jeden z charakteristických rysů Schumannových klavírních děl, jejich literárnost. Analyzuje vztah německých romantických spisovatelů (především E.T.A. Hoffmanna) a Schumanna, a také propojení hudby a literatury, zřejmé v Schumannově Kreislerianě Op. 16 (propojení s Hoffmannem a jeho šíleným kapelníkem Kreislerem).
  • Jan Ladislav Dusík - klavírní dílo
    Kapr, Robert
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Jan Ladislav Dusík jako styčná osobnost mezi klasicismem a romantismem. Stručná charakteristika hudby v období klasicismu, tři základní období, význačné osobnosti. Pohled do dějin klavíru: rozdíly v uplatnění cembala a klavichordu, hybridní nástroje, Bartolomeo Cristofori a první kladívkové klavíry, vídeňská a anglická mechanika. Vídeňská a londýnská klavírní škola, rozdíly v přístupu k technice hry. Pojednání o Janu Ladislavu Dusíkovi a jeho přínosu světové klavírní literatuře i interpretační praxi. Dusík jako klavírní pedagog. Romantizující prvky v jeho klavírních skladbách (zkoumané z hlediska melodie, metrorytmické stavby, harmonie, formy a klavírní stylizace) dokumentované na příkladech a porovnávané s díly Ludwiga van Beethovena a pozdějších autorů.
  • Klavírní dílo Roberta Schumanna se zaměřením na op. 16 Kreisleriana
    Hutyrová, Eva
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-06
    Tato diplomová práce je zaměřena na klavírní dílo Roberta Schumanna. Hlavním smyslem je popsat skladatelův přínos právě v oblasti klavírní tvorby. Podrobně je zde analyzována pouze Kreisleriana op. 16, kterou se tato práce zejména zabývá.
  • Koncert
    Hutyrová, Eva
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-06
  • Ladislav Doležel: Magisterský koncert
    Doležel, Ladislav
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
  • Michal Mašek - magisterský koncert
    Mašek, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
  • POZDNÍ OBDOBÍ, KLAVÍRNÍ SONÁTY LUDWIGA VAN BEETHOVENA
    Mašek, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
    V magisterské práci s názvem POZDNÍ OBDOBÍ, KLAVÍRNÍ SONÁTY LUDWIGA VAN BEETHOVENA, jsem se zaměřil na období skladatelova života, kdy psal své poslední klavírní sonáty. Snažil jsem se podat pohled na toto období v souvislostech. V souvislostech s vývojem nástroje, doby, a zejména pak poukázat na jeho myšlenkové pochody a stavy duše, které zaznamenal do hudby jako nikdo jiný. Zabývám se také otázkou, proč právě klavír byl tak důležitý nástroj v životě tolika skladatelů, proč právě jemu je věnováno tolik literatury, proč má tak výjimečné postavení. Zmiňuji nejvýznamnější interprety, nesrovnávám je však mezi se sebou, ale snažím se poukázat na rozdíly jejich verzí provedení cyklů. Na závěr dávám do souvislosti pohled na celý cyklus, jako na jedno veliké dílo.
  • Přehled klavírního díla Sergeje Rachmaninova, jeho tématika a psychologické aspekty
    Timoščuk, Roman
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-14
    Předložená práce nabízí přehled klavírního díla ruského skladatele Sergeje Rachmaninova a pohled na tématiku a emocionální obsah jeho tvorby z hlediska jeho osobních prožitků.
  • Robert Kapr Magisrerský koncert
    Kapr, Robert
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
  • Ruská klavírní škola - Lev Naumov
    Doležel, Ladislav
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
    Abstrakt V této práci jsem se pokusil popsat historii vzniku ruské klavírní školy a zaměřit se na jednu z klíčových osobností tohoto směru, profesora Lva Naumova. V úvodu se zmiňuji o svých motivacích k tvorbě této práce. První kapitola směřuje k vymezení pojmu ruská klavírní škola a konfrontuje názory na její existenci. Druhá kapitola shrnuje v šesti podkapitolách počáteční období vývoje ruské klavírní školy v 19.století, které reprezentují osobnosti John Field, Anton a Nikolaj Rubinsteinové a Teodor Lešetický. Třetí kapitola popisuje hlavní osobnosti ruské klavírní školy ve 20.století. Ve dvou podkapitolách jsem se zaměřil na Alexandra Goldenweisera a Samuela Feinberga. Čtvrtá kapitola pojednává o životě a přínosu jednoho z nejvýznamnějších pedagogů ruské klavírní školy Genricha Nejgauze. Pátá kapitola je věnována nejslavnějším pianistům z Nejgauzovy třídy - Svjatoslavu Richterovi a Emilu Gilelsovi. Třetí oddíl krátce pojednává o osobnosti Nejgauzova syna a asistenta Stanislava Nejgauze. Šestá kapitola podrobně rozebírá život a pedagogickou činnost Nejgauzova posledního asistenta, profesora Lva Naumova. Kapitola je rozdělena do osmi podkapitol, z nichž poslední je zaměřena na Naumova asistenta, pianistu Konstantina Ščerbakova. Sedmá kapitola rozšiřuje pohled na systém hudebního školství ustanovený v Rusku po revoluci v roce 1917. V závěru píši o vlivu ruské klavírní školy na světovou klavírní pedagogiku.