Procházet podle oponent "URBAN, Ondřej"

Nyní se zobrazuje 1 - 17 z 17
  • Adaptivní hudba v interaktivním vyprávění
    Bieliński, Bartłomiej
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-26
    Tato diplomová práce se zabývá možnostmi a způsoby práce s adaptivní hudbou v interaktivním vyprávění, konkrétně ve videohrách. Cílem bylo definovat pojem interaktivního vyprávění, stručně nastínit historický a technický vývoj interaktivních médií a adaptivní hudby a ukázat některé techniky, které se při práci s takovýmto typem hudby používají. Na základě zpracované literatury a důkladné analýzy hudby ve hrách Detroit: Become Human a Life Is Strange práce poukazuje na to, jakým způsobem lze s adaptivní hudbou ve hrách nakládat a jak různé přístupy ovlivňují hráčovu percepci díla. V závěru práce jsou obě analyzované hry krátce srovnány z hlediska práce s hudbou a její adaptabilitou.
  • Amp modelling - současné možnosti nahrávání elektrické kytary
    Keller, Šimon
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-15
    Tato práce se zabývá zvukovým obrazem elektrické kytary a jeho zaznamenáním do podoby nahrávky. Především klade důraz na použití amp modelingu během nahrávacího procesu. Práce obsahuje stručný přehled historie a funkčních principů elektrické kytary a kytarových aparatur. Dále shrnuje běžně užívané způsoby pro snímání elektrické kytary a prostřednictvím vytvořených zvukových ukázek je staví do kontrastu s fenomenem amp modelingu. Cílem práce je představení problematiky amp modelingu a porovnání jeho použití s jinými možnostmi nahrávání elektrické kytary jak ze zvukového, tak z praktického hlediska.
  • Doznění - dozvuk - tlumení bicích nástrojů
    Doležal, Radek
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-06
    Jednou ze specifických vlastností bicích nástrojů je různá doba jejich doznívání. Z toho vyplývá nutnost jejich tlumení a práce se zvukem. Různorodost bicích nástrojů je velká, proto i způsobů technik tlumení je celá řada. Správné techniky tlumení jsou neopomenutelným předpokladem pro úspěšnou interpretaci skladeb. Seznámení se s touto problematikou nám může pomoci do jisté míry ovlivnit i dobu dozvuku a naučit se správně pracovat s nástrojem v rozdílných akustických podmínkách. Výběr nástrojů byl dán především jejich rozdílnou charakteristikou z hlediska pojednávaného tématu. Současně se jedná o nástroje, se kterými se nejčastěji setkávám ve své hudební praxi. Větší kapitulu věnuji tympánům. Popisuji historický vývoj tohoto nástroje, v souvislosti se změnami v jeho doznění a tlumení.
  • Jakub Hadraba: Hudební nahrávka
    Hadraba, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2001-06-01
    Zvukový záznam CD "Genius Johann Sebastian Bach" pořízený v bazilice sv. Markéty Benediktinského arciopatství v Praze na nástroj Kánský & Brachtl dle Tobiase Meissnera 1725. ||| Fantasia G dur, BWV 572 || Nun komm, der Heiden Heiland, BWV 659 || Aria variata alla maniera italiana, BWV 989 || Triová sonáta C dur, BWV 529 || Concerto C dur, BWV 595 || Fantasia con imitatione, BWV 563 || Passacaglia a fuga c moll, BWV 582 ||| Celkový čas disku: 69'50''
  • Jakub Hadraba_:_Hudební nahrávka
    Hadraba, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-09
    Hudební nahrávka - baryton, klavír
  • Jóhann Jóhannsson
    Nižník, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-24
    Islandský rodák Jóhann Jóhannsson zemřel 9. února 2018 ve věku pouhých čtyřiceti osmi let. Jeho předčasná smrt je pro hudební svět velkou ztrátou. Jóhannsson během mnoha let svého působení vytvořil vlastní specifický styl, který smazává hranice mezi hudbou a sound designem, vtahuje posluchače do hlubin jiných světů a časů, a je zároveň vysoce eklektický i koherentní. Cílem této diplomové práce je nejprve definovat autorův rukopis analýzou jeho díla v časovém, sociálním, historickém, estetickém a stylistickém kontextu a poté zjistit, jaký celkový přínos zanechal ve světě filmové hudby, sound designu a umění obecně.
  • Metody modulační syntézy zvuku
    Vaniš, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-08
    Práce si klade za úkol popsat jednotlivé metody syntézy zvuku, které využívají modulaci jeho parametrů v čase. Vysvětluje, jak se liší jednotlivé metody, jak v barvě zvuku, tak ve svém principu a praktickém využití. Uvádí také nejběžnější zvukové efekty, které využívají modulaci. Poukazuje na podobnosti, ale i rozdíly mezi syntetickým zvukem a zvukem akustických hudebních nástrojů. Zaměřuje se také na společensko-historický kontext syntézy zvuku a vývoj elektronických hudebních nástrojů. Cílem práce je seznámit hudebníka s tvůrčím využitím zvukové syntézy s důrazem na modulační syntézu. Součástí práce je také experiment, který zkoumá hranici mezi modulačním efektem a modulační syntézou. Práce je doplněna o obrazovou přílohu.
  • Píseň ve filmu: hudební svět „coming-of-age” příběhů
    Kolářová, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-27
    Cílem této diplomové práce je interpretovat vybrané způsoby použití písní v „coming-of-age“ filmech a seriálech, které vznikly mezi 50. lety a současností převážně v USA a v evropských zemích. Práce využívá metody kulturní analýzy a opírá se o koncepty afiliační a asimilační identifikace, hudebního jednání a kinematografického excesu. Úvodní kapitoly nabízí shrnutí dosavadní akademické diskuze o použití písní v kinematografii a vymezují oblasti „coming-of-age“ tvorby. Jádro práce tvoří tři kapitoly představující hudebně-dramaturgické postupy s použitím příkladů vybraných scén z bezmála třiceti děl. Zvláštní pozornost je věnovaná nečekaným tanečním a pěveckým performancím postav. Poslední kapitola ukazuje postupné rozvolnění provázanosti písní skonkrétními generacemi.
  • Problematika živého ozvučování
    Kunčar, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-01
    Práce je zaměřena na problematiku živého ozvučování akustických produkcí, zejména koncertů populární hudby. Přináší přehled technických prostředků, možností jejich použití a řešení možných problémů. Popisuje zapojení elektroakustického řetězce, který se při živém ozvučování používá. Dále přináší přehled a použití uměleckých prostředků mistra zvuku, které jsou běžně používány při práci s živým zvukem. Je zde popsán průběh práce zvukového mistra při produkci.
  • Radio Imaging
    Pokorný, Jaroslav
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-03
    Ve své práci se podrobně zabývám problematikou Radio Imagingu, tedy oblastí tvorby sebeidentifikačního zvukového obalu rozhlasové stanice, a jeho užitím v rozhlasovém vysílání. V práci se věnuji roztřídění a systematizaci všech prvků zvukového obalu a dramaturgii užití těchto prvků ve vysílání. V závěru práce se pak věnuji specifickému prostředí tvorby zvukového obalu veřejnoprávní stanice Českého rozhlasu pro mladé. V této práci se snažím uplatnit své dosavadní praktické zkušenosti z působení na této stanici a osobní vhled do problematiky. Uvádím zde příklady a mnou vytvořené ukázky jednotlivých prvků zvukového obalu. Součástí práce je i ukázkové CD.
  • Specifika studiové nahrávky loutnových nástrojů
    Skuhrovec, Filip
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-22
    Práce se zabývá specifiky loutnové nahrávky z několika pohledů. Jeden se zaměřuje více na technické pojetí nahrávky a nalezení optimální barvy zvuku nástroje. Druhý jde více po filozofii nahrávky a snaží se najít pro loutnu optimální prostor z hlediska historického kontextu.
  • Stereofonní mikrofonní systémy a jejich modifikace
    Hadraba, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-09
    Tato práce prezentuje pohled na funkční dělení stereofonie dle reprodukčního systému, spolu s rozdělením mikrofonních systémů dle způsobu získávání prostorové informace. Dále jsou podrobněji představeny hlavní principy stereofonních mikrofonních systémů, intenzitní a fázová stereofonie. Na základě vyhodnocení faktorů ovlivňujících umístění hlavního mikrofonního systému (především volba směrových charakteristik a vzdálenost od zdroje zvuku) je definován požadavek na přizpůsobení oblasti snímání mikrofonního systému vůči rozměrům snímaného zvukového zdroje. Pro každý princip stereofonie jsou v samostatných kapitolách představeny běžné konfigurace hlavních mikrofonních systémů a v souvislosti s popsanými obecnými principy podána informace o možnostech přizpůsobení jejich oblasti snímání. Práce se v popisech uplatnění mikrofonních systémů odkazuje především na záznam hudby v autentických prostorách.
  • Světelný a zvukový design v choreografii 20. století
    Ondrašíková, Věra
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-20
    Disertační práce se zaměřuje na vývoj a problematiku světelného a zvukového designu v choreografii 20. a počátku 21. století. Hlavním inspiračním motivem je kromě specifického užití světla a zvuku také význam mezioborové spolupráce. Práce zkoumá individuální přístupy i tendence týmového autorství v současné choreografické tvorbě. Výzkum je podložen vlastní choreografickou zkušeností autorky.
  • Úvod do problematiky zpracování signálu ve vysílacím řetězci
    Beneš, Filip
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-05
    Práce se zabývá problematikou zpracování zvukového signálu pro rozhlasové a televizní vysílání s důrazem na dynamické úpravy hudebního signálu v rozhlasovém řetězci. Zabývá se otázkou zásahu do hudebního obsahu a do umělecké práce zvukového mistra. Jsou zde popsány základní dynamické úpravy, princip fungování vysílacího řetězce a speciální část je věnována rozboru částí modulačního procesoru. Práce tak nabízí vhled do jeho jednotlivých částí s upozorněním na možnosti jejich negativních vlivů na obsah. Do práce byly zahrnuty světově nejrozšířenější a v České republice dostupné vysílací platformy audio vysílání. Práce je doplněna o ilustrativní experiment, ve kterém byla srovnána hudební nahrávka před průchodem a po průchodu analogovým i digitálním řetězcem, s poukázáním na jeho základní vlivy.
  • Vícesamplová granulární syntéza a její výstup
    Pevný, David
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-15
    Cílem této práce je nejen důkladné teoretické zavedení a následná praktická realizace specifického a dosud jen krajně prozkoumaného probému v rámci granulárního způsobu zvukové syntézy - granulace s použitím více rozdílných vstupních samplů (zvukových souborů) - za účelem jejich kombinace v novou zvukovou barvu, ale taktéž detailnější shrnutí granulárního přístupu ve zvukové tvorbě. Práce se zaměřuje jak na obecnou problematiku zvukových mikrostruktur, historii jejich využití a na výstup kreativní práce s nimi, tak na následnou praktickou aplikaci těchto poznatků na vícesamplový vstup. Součástí práce je analýza výstupu vícesamplové granulace s přihlédnutím k jejímu kreativnímu využití.
  • Vliv zřetězení parametrů neentropických zvukových kodeků na výsledný subjektivní vjem a následný umělecký dopad
    Zýka, Karel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-08
    Ztrátové kódování je všudypřítomné a běžný posluchač se s jinou formou přenosu signálu již zpravidla nesetká. To samo o sobě problém není, k posluchači se ale zvukové dílo dostává obvykle až po několikanásobném kaskádním řetězení neentropických procesů. Taková praxe je v současném technologickém prostředí nevyhnutelná a její důsledky dosud nebyly dostatečně prozkoumány a zdokumentovány. Cílem této disertační práce je předložit komplexní analýzu vlivu zřetězení neentropických zvukových kodeků v digitálním vysílacím řetězci na subjektivní vnímání zvukové kvality, především hudebních nahrávek. Výzkum je založen na slepých poslechových testech MUSHRA a jeho výsledky přinesly jasný důkaz o vlivu multiplikativní expozice ztrátového kódování na subjektivní vnímání zvukové kvality, a v některých případech dokonce i na tonální a rytmický charakter hudebních děl. Výsledky také ukázaly, že zřetězení může způsobit slyšitelné změny zvukového signálu v podobě vzniku kompresních artefaktů, zkreslení či jiných nežádoucích interakcí. Nejslabší článek digitálního vysílacího řetězce představuje jednoznačně kvalita vstupního signálu a jeho odolnost vůči sledovaným jevům, která ovlivňuje výsledný subjektivní dojem zvukového díla nejvíce. Vliv mají ale všechny fáze přenosu signálu. Tento výzkum ukazuje, že vhodnou konfigurací jednotlivých fází digitálního vysílacího řetězce je možné negativním důsledkům předcházet, a udržet tak vysokou subjektivně vnímanou kvalitu zvuku i při zřetězení ztrátových kodeků, a to i při relativně nízkém datovém toku v jeho poslední fázi. Disertační práce a související výzkum představují unikátní a ucelený pohled na danou problematiku. Přináší dosud nepublikovaná zjištění a prakticky využitelné informace a poznatky, které mohou přispět ke zvýšení kvality přenosu a reprodukce hudebních děl prostřednictvím vysílacích a distribučních systémů. Řada těchto nových poznatků již byla úspěšně implementována v Českém rozhlase při realizaci celostátní sítě digitálního vysílání (DAB+) a publikována ve vědeckých publikacích.
  • Význam mikrofonních předzesilovačů a jejich kreativní využití při nahrávání hudby
    Hamouzová, Eva
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-05
    Cílem bakalářské práce je zjistit, jaký vliv mají mikrofonní předzesilovače na hudební nahrávku, na jakém zvukovém materiálu je jejich vliv nejvíce patrný. Působení mikrofonních předzesilovačů je zjišťováno pomocí měření několika vybraných modelů. Výstupem měření je závislost harmonického zkreslení na vstupní úrovni signálu a frekvenční průběh druhé a třetí harmonické složky zkreslení. Dále je součástí práce poslechový průzkum, který má ukázat, zda a jak jsou vnímány rozdíly mezi jednotlivými typy mikrofonních předzesilovačů na vybraných ukázkách.