Procházet podle oponent "SALZMANNOVÁ, Eva"

Nyní se zobrazuje 1 - 14 z 14
  • Disponovanost herce a tvůrčí blok
    Císařovská, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-25
    Tématem této diplomové práce je vliv hercova sebevědomí na jeho tvorbu. Sleduje, jakým způsobem může oslabené sebevědomí zablokovat přirozenou hereckou tvořivost i přirozené dispozice k herectví. Rozebírá, co vlastně herecké dispozice jsou. Dále se zabývá tím, co je tvůrčí blok a jakým způsobem ho lze odbourat.
  • Dramatická postava jako sen, herecká postava jako její život
    Nováček, Jindřich
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-18
    Tato práce je rozborem rozdílu mezi hereckou postavou a dramatickou osobou. V souvislosti s mojí absolventskou rolí Segismunda, v absolventské inscenaci Pedra Calderóna de la Barcy ?Život je sen?, pod režijním vedením Pavla Kheka. Jde o přesné určení rozdílu ve vnímání herce, kdy je hereckou postavou (při zkouškách, při hledání znaků pro dramatickou postavu) a dramatickou osobou (při představeních, kdy herce divák vnímá jako postavu jednající na jevišti). Tento rozbor je doplněn konkrétními příklady z výše uvedené hry a ze zkoušek inscenace do divadla DISK, reflektující interpretaci postavy Segismunda. Po celou dobu jsem převážně vycházel z teoretického určení těchto pojmů z knihy Jana Císaře: Člověk v situaci.
  • Dramatická zpracování faustovského tématu
    Máchová, Irena
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-18
    Ve své diplomové práci se zabývám inscenací Faust A Studia Rubín se zaměřením na postavu Markétky, kterou jsem v ní ztvárnila. V první části rekapituluji osobní poznatky související s procesem zkoušení, otázkou alternace a sklepním prostorem, ve kterém se inscenace odehrávala. Druhou část věnuji otázkám dle ankety ruských teatrologů, týkajících se herecké tvorby z psychologického hlediska, na které jsem nechala odpovědět i herečku Evu Salzmannovou a přiřadila také rozhovor, týkající se Fausta a Markétky z jejího pohledu. V samotném závěru práce se snažím v úvaze shrnout, co mi ztvárnění postavy Markétky přineslo do další herecké práce. V přílohové části přikládám faktické údaje o Faustovi v Čechách, životopisy J.W.Goetha, ?jeho předchůdce? Christophera Marlowa, deníkový záznam z roku 2003 - reflexi z doby, kdy jsem Fausta zkoušela a jako poslední kritiku Divadelních novin k inscenaci A Studia Rubín.
  • Herec a strach
    Roleček, Vít
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-20
    Ve své diplomové práci pojmenovávám původy a projevy strachu v herecké profesi. Vycházím přitom ze svých dosavadních jevištních zkušeností před a při studiu činoherního herectví na divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze a také ze svých prvních zkušeností v profesionálních souborech v kamenných divadlech po České republice. Má práce je podložena odbornou literaturou, se kterou jsem se seznámil v rámci výuky na akademii a je inspirována rozhovory a konzultacemi s lidmi pohybujícími se v uměleckém prostředí. Ve své práci reflektuji své psychické pochody, stavy a bloky nejen při jevištní tvorbě, ale i ve svém osobním životě. Domnívám se, že strach může herce ovládat a způsobovat jeho mylné herecké jednání, proto jsem se rozhodl pro volbu tohoto tématu.
  • Herec jako principál
    Čapek, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-15
    Tato diplomová práce mapuje dráhu nezávislého souboru Ductus Deferens vzniklého z iniciativy mě a mých spolužáků již v průběhu studií činoherního herectví. Zároveň však prezentuje mé osobní uvažování nad herectvím, divadlem, jeho formou a ideou, které do souboru přirozeně projektuji. Nepovažuji práci za nikterak odbornou a vyhrazuji si právo mýlit se, neb jsem stále divadelníkem čerstvým a odmítám vynášet rezolutní pravdy. Pokouším se pouze pojmenovávat principy, na kterých stojí mnou odvedená práce a vyhodnocovat, zda je funkční. Považuji ji za pokus o pojmenování tvůrčího přerodu posledních let svého studia.
  • Herecká práce a její proměny v rámci hereckých disciplín
    Jeřábek, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-06-17
    Diplomová práce se zabývá proměnami herecké práce napříč hereckými disciplínami. Autor si klade za cíl prozkoumat způsob využití divadelně jevištní teorie mimo divadelně jevištní prostředí. Teoretickou část opírá o práci K. S. Stanislavského, M. Čechova a D. Donnellana, přičemž u každé z osobností se snaží definovat přístup k roli a tvorbě postavy jakožto k základu herecké práce. Metody a přístupy plynoucí z teoretické části pak porovnává se svou praktickou hereckou zkušeností. Snaží se přijít na způsob, kterým je tato teorie využita při hraní v klasickém divadle, před kamerou a v imerzivním divadle. Snaží se nalézt a definovat společné jmenovatele herecké práce napříč disciplínami a jejich vliv na užití metod, které jsou skrze teorii nabízeny.
  • Herecké prožívání a představování
    Ištoková, Magdaléna Bianka
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-20
    Tato práce se zabývá tématem hereckého prožívání a představování. Nejedná se tedy o práci ve smyslu teoretické studie, nýbrž o subjektivní úvahu nad daným tématem. Ve zpětné reflexi se autorka zaměřuje především na dvě role, které ztvárnila ve školním divadle Disk v sezóně 2005/2006. Role Cecílie (B.M.Koltés-Západní přístav) a role Ženy1 (Chór;Euripidés-Orestés).
  • Herectví, prožívání a vliv vnějších impulzů na tvorbu postavy
    Černodrinská, Sandra
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-01-12
    Má diplomová práce nese název Herectví, prožívání a vliv vnějších impulzů při tvorbě role. Budu se soustředit zejména na počátek studia na DAMU, stejně tak na jeho průběh a pozdější pracovní nabídky. Práce je především sebereflexí snažící se odpovědět na otázku zda: Napodobovat anebo prožívat? Lze jedno od druhého jasně definovat a oddělit? A je to pak platné vždy? Snažím se popsat, co je pro mne při tvorbě jednotlivých rolí nejdůležitější a proč. Vybírám pak pro mne nejzajímavější zážitky jak z hereckých hodin na DAMU, tak z Diskových inscenací či jiných divadel.
  • O ztvárňování dramatické postavy odlišné generace
    Zabrucký, Erik
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2025)
    Datum obhajoby: 2025-01-08
    Cílem této magisterské práce je analýza mé herecké práce na dramatické postavě vyššího věku, než jímž disponuji já. Zabývám se tedy např. tím, jaké pro tyto role mám jako herec (či člověk?) předpoklady, jakou problematiku a nástrahy jsem musel (měl) překonat a co mi při onom ztvárňování skutečně a co zdánlivě pomáhalo. Plejáda rolí tohoto typu na DAMU byla skutečně pestrá: Taťka v inscenaci Chladné dítě, Robert Doppelgänger (otec nevěsty) v inscenaci Maloměšťákova svatba, estébák major Vohřecký v inscenaci Sestra a jiné postavy z klauzurních prací. Proto se mohu pustit i do komparace napříč různorodostí starší generace či srovnat odlišnosti v rozehrávání postav na základě diference v žánru, případně stylu inscenace
  • Studium herectví on-line a prezenčně
    Vágnerová, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-15
    Tato diplomová práce se zabývá tématy spojenými s výukou činoherního herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze a divadelní praxí na pozadí celosvětové pandemie Covidu-19. Tato práce pojednává o období studia před pandemií, o tom, jaké bylo studium během pandemie, i o následném návratu studentů, v případě absolventského ročníku 2022, nikoliv do učeben, ale přímo do školního divadla DISK. Okrajově se tato práce zabývá i mediálními platformami, které umožňovaly online vzdělávání a které napomáhaly divadelním scénám udržovat kontakt s jejich diváky. Obsahuje dotazníkové šetření zaměřené na názory studentů a ročníkových pedagogů na průběh distanční výuky a část, věnovanou tomu, jaký měla pandemie dopad na psychiku člověka, který studuje tento obor a měl by se v něm v blízké budoucnosti uplatnit.
  • "Svatá země": jak pochopit a co hrát
    Průchová, Týna
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-01-15
    Pro herce jsou, myslím, nejdůležitější jeho praktické zkušenosti. Je pro něj vždycky lepší zkoušet než o zkoušení pouze mluvit. A proto věnuji svou práci zkoušení a všemu, co jsem při něm pochopila, co se naučila, nad čím přemýšlela.
  • Svoboda hercova pohybu
    Bechyňová, Jessica
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-20
    Diplomová práce se zabývá vývojem hereckého projevu, na základě zkušeností s tvorbou dramatických postav, ztvárněných nejen během studia na DAMU. V průběhu času se herecký projev formoval. Od spasmu omezené-ho nesvobodou po artikulovaný herecký projev. Tento proces započal od prv-ního roku studia a trvá do současnosti. Právě díky vědomému používání hereckého projevu je tak možné dojít z časového hlediska ke „svobodě“ neboli uvědomělejšímu jednání v situacích v rámci tvorby charakterů dramatických děl. Cílem této práce je zkoumání vnitřních a vnějších podnětů, které mohou vést ke svobodě hereckého projevu.
  • Vztah herce a diváka v různých divadelních prostorech
    Balcar, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-23
    Tato práce popisuje vztahy mezi hledištěm a jevištěm a jejich vzájemné působení. Zabývá se vývojem divadelního prostoru v různých historických obdobích a pojmem site specific.Obsahuje souhrn základních pojmů týkajících se divadelního prostoru, diváka, publika, obecenstva a site specific. Opírá se o poznatky předních odborníků na daná témata. Cílem je analyzovat své dosavadní herecké zkušenosti nabyté ve školním divadle Disk i v různých divadelních i nedivadleních prostorech, zmapovat tendenci vývoje hlediště a jeviště a jejich následné působení na herecký výkon a celkový vjem publika. Vztah herce a diváka se v každém představení se vytváří díky mnohým faktorům, jako je sociální facilitace, podoba dramatického prostoru a proces jedinečné komunikace mezi těmi, kteří divadlo vytvářejí a jejich recipienty.
  • Žánr a herecké prostředky
    Nesvadbová, Annette
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-19
    Ve své práci „Žánr a herecké prostředky“ se soustřeďuji na okamžiky během studia na DAMU a v Divadle Disk, které pro mě byly významné a stěžejní. okouším se zrekapitulovat, jaký byl průběh práce na rolích a s jakými překážkami jsem se musela potýkat. V souvislosti s tématem se snažím soustředit zejména na rozdíl použití hereckých prostředků v různých žánrech a aplikovat jej na výběr z absolventských inscenací v Divadle Disk.