Diplomové práce / Master's theses
Permanentní URI pro tuto kolekci
Procházet
Procházet Diplomové práce / Master's theses podle vedoucí "HOŠEK, Jiří"
Nyní se zobrazuje 1 - 6 z 6
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Dominika Hošková : magisterský koncertHošková, Dominika(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-05-26
- Houslová tvorba rodiny BendůŠimková, Marie(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-06-06Ve své diplomové práci se zabývám houslovou tvorbou rodiny Bendů. V první kapitole pojednávám o působení českých hudebníků a skladatelů v zahraničí - v Německu, v Itálii, v Polsku i v Rusku.Druhá kapitola nese název " František Benda". Tato kapitola vypovídá o životě a díle tohoto muže. Následně popisuji život a dílo Antonína Bendy, Františkova bratra.V těchto úvodních "seznamovacích" kapitolách nezapomínám ani na Annu Hatašovou , rozenou Bendovou.V páté kapitole se zabývám důležitými okamžiky ze života bratrů Josefa a Jana Jiřího Bendových a připomínám též jejich houslouvou tvorbu. Po stručném seznámení s rodinou Bendových přistupuji ke stěžejní části, která počínaje šestou kapitolou, rozebírá charakteristiku hudebního prohjevu sourozenců Bendových. Nejprve se věnuji čtyřem houslovým sonátám Františka Bendy. Následně rozebírám dvě sonáty Františkova bratra , Jiřího Antonína Bendy. Osmá kapitola se zabývá houslovým koncertem G dur , který zkomponoval Jan Jiří Benda.Charakteristika hudební řeči Františka, Jiřího Antonína a Jana Jiřího Bendových je námětem poslední kapitoly této práce. V závěru dokazuji, že hudební život u nás , v České republice, ani v současné době nezapomíná na hudební odkaz rodiny Bendových.
- Intonace a ladění specifika ladění ve smyčcovém kvartetu a rozdíly vůči sólové hřeChudý, Karel(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)Datum obhajoby: 2012-05-24Následující práce je rozčleněna do dvou základních celků. První tvoří matematický a historický popis běžných, dostupných ladících systémů, jako jsou např. pythagorejské, dydimické, středotónové systémy či jiná dobře temperovaná ladění. Na základě těchto znalostí se v druhé části zabývám teoretickými úvahami o intonaci v ansámblové a sólové hře a jejich uvedení do praxe. Práce nemá za úkol naučit čtenáře hrát ?čistě?, ale spíše vézt k úvahám o různých možnostech v systémech ladění. Práce obsahuje též zvukovou přílohu, kompletní přehled intonačních systémů v tabulce a úplný přehled všech známých intervalů v evropské hudbě.
- Porovnání technických studií - Popper,Piatti, GrützmacherChudoba, Petr(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-06-02Tato práce se zabývá významnými violoncellovými virtuosy 19. století Popperem, Piattim a Grützmacherem a jejich etudami. V první části je uveden průřez jejich životy. Druhá je věnovaná jednotlivým etudám s autorovým subjektivním srovnáním. Na konci práce jsou uvedeny prameny informací.
- Současné trendy užití klasických nástrojů v populární hudbě.Pech, Jan(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-06-06Tato práce se zabývá vztahem stylů populární hudby a klasických nástrojů. Pomocí databázového vyhledávání jsou nalezeny výčty hudební stylů, které využívají jednotlivé nástroje symfonického orchestru. Pro zpřehlednění vzájemných závislostí jsou styly příslušné každému nástroji zobrazeny v grafech. Grafické znázornění je pak provedeno i pro celé nástrojové skupiny. Vždy je provedena krátká analýza výsledů a styly, které představují některý charakteristický způsob využití nástroje jsou blíže popsány. Třetí kapitola shrnuje pódiové zkušenosti vč. přehledu dostupné techniky a problematiky začlenění akustického nástroje do polulárně orientované hudební produkce. V závěru hlavního textu je popsán i způsob, jakým lze rozšiřovat artificiální hudbu o prvky charakteristické pro populární styly.
- Židovské motivy ve violoncellové tvorběHošková, Dominika(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-05-26Tato magisterská práce dokumentuje využití židovských motivů a melodií v současné tvorbě pro violoncello.