Diplomové práce / Master's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/203

Procházet

Procházet Diplomové práce / Master's theses podle vedoucí "HŮLA, Pavel"

Nyní se zobrazuje 1 - 5 z 5
  • Houslový virtuos František Ondříček
    Vilímec, Libor
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-09
    Absolventskou práci o Františku Ondříčkovi jsem si vybral z důvodu mého zájmu o historii houslové hry. Česká houslová škola v minulosti byla prezentována mnoha vynikajícími houslisty, kteří šířili slávu této školy po celém světě.O nejslavnějším českém houslistovi Janu Kubelíkovi jsem psal již na konzervatoři. Velmi mě však zaujal i další vynikající český houslista František Ondříček, jehož kariéru můžeme oprávněně nazvat jako světovou. Velkým impulsem pro mě byl poslech jeho dvou nahrávek, které se podařilo v nedávné době získat. Tyto nahrávky poskytují nový obraz o Františkovi Ondříčkovi, dosud se tento housllista posuzoval jen na základě dobových recenzí. Ve své práci zjišťuji, zda jeho hra může i v dnešní době působit aktuálním dojmem, zda může i dnešní posluchače oslovit. František Ondříček měl přímou vazbu na tradici legendárního italského houslisty N. Paganiniho. Tato skutečnost může do dnešní doby přiblížit i umění tohoto houslisty. Proto považuji Františka Ondříčka za velmi důležitou osobnost v historii houslové hry.
  • Japonská houslová literatura
    Tomita, Chikako
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-07
    Ve své diplomové písemné práci se zabývám vybraným houslovým repertoárem, který vytvořili japonští skladatelé 20. století. V první kapitole je zmíněn historický, společenský a kulturní kontext vytvářející povědomí o období, ve kterém díla japonských tvůrců vznikala. Je zde zmíněn přechod od japonského izolacionismu, typického pro zdejší společnost do poloviny 19. století, k období propojování japonské společnosti se světem. Tyto nové impulzy se odrazily i v hudbě a umožnily vznik zcela nového typu hudebních skladeb. Ve druhé kapitole jsem se konkrétně jsem se zaměřila na deset soudobých skladatelů, kteří významně přispěli ke sbližování japonské hudby s evropskou hudební tradicí. Tvorbě této desítky autorů předcházela práce skladatelky Nobu Kohda, který jako byla první hudebnicí získávající zkušenosti v zahraničí. Její osobnosti je věnována úvodní část druhé kapitoly. Každému z dalších skladatelů jsem poté věnovala samostatnou část druhé kapitoly. Vždy je zmíněna jeho stručná biografie, dále je analyzována jeho skladba nebo více skladeb pro housle. U těchto skladeb jsem vždy uvedla zdroje, z nichž lze získat notovou partituru a hudební nahrávku. Mým cílem je pokusit se sestavit přehled, který umožní zájemci orientaci v dostupné japonské houslové literatuře. V závěru práce jsou naznačeny okolnosti, za kterých působí dnešní generaci japonských hudebníků, která už navazuje na tradici předchůdců tvořících ve 20. století.
  • Nishimura Satomi : Magisterský koncert
    Nishimura, Satomi
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2011-09-05
  • Psychologický přístup učitele k žákům zá kladních uměleckých škol při výuce hry na housle
    Tichá, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-03
    Tato diplomová práce se věnuje práci učitele houslí na základní umělecké škole z pohledu psychologického působení na žáky. Zkoumá veškeré možnosti, které má učitel k dispozici, aby psychologicky podpořil výuku a tím i žákův rozvoj. Nejdřív se věnuje samotným hudebním schopnostem a hudebnímu nadání a rozebírá možnosti, pomocí kterých se může žák hudebně rozvíjet. Dále pak rozebírá samotný přístup učitele k žákům a jeho různé varianty. Zdůrazňuje, že je velmi důležité umět vést ke správné koncentraci a pozornosti, umět motivovat žáka v každém období jeho studia a připravit ho na koncertní vystoupení. Učitel by si měl být vědom všech možností, které mu psychologický obor nabízí, od samotného působení na žáky, až po komunikaci s rodiči. Na závěr je zařazeno několik kapitol o samotném procesu učení, jeho různých typech a možnostech v rámci výuky houslí.
  • Významní japonští hudebníci 20.století až do současnosti.
    Nishimura, Satomi
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-05
    Magisterská práce se zaměří o významní japonští hudebníci. Jak se po druhé světové válce začali rozvíjet vážnou hudbu a hudební vzdělání pro mladé děti.