Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/174

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle vedoucí "SEIDL, Jiří"

Nyní se zobrazuje 1 - 9 z 9
  • Ars rediviva, historie a koncertní činno st
    Krátká, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-04
    Název mé bakalářské práce zní Ars rediviva, historie a koncertní činnost. Cílem práce je zmapování historie a koncertní činnosti českého komorního souboru Ars rediviva. Hudebního tělesa, které mělo přímý vliv na navrácení staré hudby na československá koncertní pódia v 50. letech 20. století a na vývoj poučené interpretace v Československu. Soubor Ars rediviva byl jedním z nejdéle působících komorních těles na české scéně (1951 - 2005). Interpretoval téměř výhradně hudbu baroka a klasicismu (výjimku tvořila některá díla současných českých skladatelů, jejichž premiéry Ars rediviva provedla). V první kapitole je představen zakladatel souboru Milan Munclinger. Druhá kapitola se věnuje okolnostem vzniku tělesa a počátkům působení tělesa na hudební scéně. Třetí kapitola mapuje personální změny v průběhu činnosti tělesa, čtvrtá kapitola mapuje koncertní činnost tělesa a repertoár.
  • Fagotoví pedagogové v osmnáctém a devatenáctém století
    Horáková, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-05
    Tato práce se zabívá významnými fagotovými pedagogy 18. a 19. století, jejich životy a díly. Výběr osobností jsem do značné míry omezila a to podle následujících dvou kritérií. Prvním kritériem pro mne bylo území, na kterém tyto osobnosti působili. V této práci se zabívám územím Francie, Německa a Českých zemí. Přesněji řečeno ve Francii a Českých zemích se omezuji pouze na osobnosti Pařížské a Pražské konzervatoře. Druhým kritériem výběru bylo to, že každý z pedagogů, o kterém se zde zmiňuji, je autorem fagotové školy nebo jiné pedagogické literatury (až na několik vyjímek, u nichž jsou uvedeny důvody, proč byli zahrnuti do této práce). Velkou část tvoří také srovnání metodických pokynů jak hrát na fagot. A to tak, jak se objevují v nejstarších fagotových školách z osmnáctého a devatenáctého století.
  • Francis Poulenc - komorní tvorba pro fagot
    Skalický, Radovan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-15
    Francis Poulenc je znám především jako člen skladatelské skupiny, která vznikla v Paříži na počátku 20. století a která se nazývá ?Pařížská šestka?. Kromě Poulenca do ní patří ještě Darius Milhaud, Arthur Honegger, Georges Auric, Louis Durey a Germaine Tailleferrová a ačkoli je dohromady spojuje jen málo znaků, řadíme je zpravidla ke směru hudebního neoklasicismu. Inspirátorem skupiny byl Eric Satie a mluvčím pak Jean Cocteau, jehož manifest Kohout a harlekýn je vyjádřením východisek skupiny. Francis Poulenc se narodil 7. ledna 1899 v Paříži a prožil zde většinu svého života. Studoval soukromě u Ricarda Viñese (klavír) a Charlese Koechlina (kompozice). Zprvu byl známý především jako klavírista (v duu s barytonistou Piérrem Bernacem nebo se sopranistkou Denise Duval), posléze vešel ve známost i jako uznávaný skladatel. Zemřel na infarkt 30. ledna 1963. Poulencova tvorba obsahuje téměř všechny skladatelské žánry, nejvíce však napsal písní a skladeb pro klavír. Známé jsou jeho opery (např. Prsy Tirésiovy nebo Dialogy Karmelitek), dále koncerty (např. Koncert pro klavír a orchestr nebo Koncert Champêtre pro cembalo) a také tvorba duchovního zaměření (Litanies à la vierge noire nebo Stabat Mater). Mezi posluchači je však nejpopulárnější jeho tvorba komorní, především pro svou vyváženost a krásné melodie. Ve třech ze svých komorních skladeb použil Poulenc fagot: V Sonátě pro klarinet a fagot (1922), v Triu pro hoboj, fagot a klavír (1926) a v Sextetu pro flétnu, hoboj, klarinet, fagot, lesní roh a klavír (1939). Každá z těchto kompozic má svá specifika a fagot je v nich použit odlišným způsobem. Sonáta pro klarinet a fagot je postavena na sólovém hlasu klarinetu. Fagot jej pouze doprovází figuracemi a skoky v legatu. V Triu hraje hlavní roli klavír a dvojice hoboje a fagotu mu v hudebním dění sekunduje. Nejsou však sníženi na roli pouhých doprovázečů, Poulenc jim svěřuje také značnou část motivického materiálu. Sextet je pak vyváženým komorním dílem s rovnoměrným využitím všech nástrojů.
  • Horáková Lucie : Bakalářský koncert
    Horáková, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-05
  • Hudební řeč Jiřího Temla a rozbor skladb y Teatro Piccolo pro fagot a klavír
    Havlíčková, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-06
    Tato bakalářská práce se zabývá osobností českého skladatele Jiřího Temla a zaměřuje se především na formální a interpretační rozbor skladby Teatro Piccolo pro fagot a klavír. Závěrečná kapitola práce se věnuje výčtu skladeb Jiřího Temla pro dřevěné dechové nástroje.
  • Paul Hindemith a jeho Sonáta pro fagot a klavír
    Šmíd, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-01
    Tato bakalářská práce se zabývá osobností skladatele Paula Hindemitha a jeho Sonátou pro fagot a klavír. Úvodní kapitola pojednává o životě a zásluhách skladatele. Další část se věnuje vlastní skladbě a obsahuje také formální rozbor. Závěrem je uveden výběr skladeb pro dřevěné dechové nástroje a přehled Hindemithových sonát.
  • Problematika výroby fagotových strojků
    Propilková, Denisa
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-06-05
    Název této bakalářské práce je Problematika výroby fagotových strojků. Práci rozděluji do pěti kapitol a jedné podkapitoly. V první kapitole píši všeobecně o fagotovém strojku. Ve druhé kapitole popisuji Arundo donax ? trsť rákosovitou. Ve třetí kapitole se nachází seznam potřebných nástrojů k výrobě fagotových strojků. Čtvrtá kapitola je věnována samotnému pracovnímu postupu při zhotovení fagotového strojku. V páté kapitole představuji nejvýznamnější výrobce fagotových strojků v Čechách. Čtvrtou kapitolu považuji za stěžejní část této bakalářské práce. Jako přílohu přikládám obrázky pracovních pomůcek.
  • Skalický Radovan: Bakalářský koncert
    Skalický, Radovan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-15
  • Tréma
    Makarovič, Jozef
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-15
    V tejto práci sa venujem problematike trémy. Práca predstavuje určitý prehľad